Pokračování komorní řady koncertů v Maškarním sále přineslo ve čtvrtek 28. července výjimečný recitál německé houslistky Tanji Becker-Bender. Nejmladší profesorka hudby v dějinách Německa zaujala bravurním podáním velice náročného programu a dočkala se nadšených ovací a zvolání „bravo“ hned po první skladbě. Stejně jako před dvěma lety Becker-Bender oslnila jako by zcela přirozenou jistotou své techniky, oduševnělým pojetím bez zbytečné afektovanosti i fyzickou zdatností a fenomenální pamětí. Úvodní skladbou večera byla náročná Partita č. 2 d moll Johanna Sebastiana Bacha, vysoce virtuózní dílo významné intelektuální hloubky, v němž si Becker-Bender získala absolutní pozornost publika, které v napjatém soustředění vydrželo po celou dobu koncertu. S velkými technickými nároky a veškerými nástrahami partitury se nejen u této skladby Becker-Bender vyrovnala bez zaváhání a druhou Bachovu Partitu završila sugestivně vystavěnou, strhující Chaconnou. Bachovská první polovina přinesla dále Sonátu č. 3 C dur, obávané dílo i těch největších houslistů. Tanja Becker-Bender však i toto mistrovské a prubířské dílo podala s klidem a líbezným úsměvem na rtech. Náročný part, při kterém z jiných umělců doslova stříká pot, podala s perfekcí a grácií bez zjevné námahy jako by šlo jen o triviální etudu. Ve střízlivých červených šatech zapůsobila svou skromností, nenuceností, kultivovaností a elegantním výrazem. Po pauze přišel vhodně dramaturgicky zvolený kontrast v podobě výběru několika zajímavých skladeb z cyklu Znaky, hry a zprávy soudobého skladatele Györgyho Kurtága. Stručné až úsečné hudební fragmenty postwebernovského charakteru Tanja Becker-Bender rozehrála v bohaté paletě barev a nálad a kromě své brilantní virtuozity předvedla i lahodně sytý zvuk svých guarnerek. Program večera zarámovala bodrá Partita č. 3 E dur, zvukově bohaté dílo, které svou náročností o mnoho nezaostává za úvodní druhou Partitou a v níž opět Tanja Becker-Bender podala skvělý výkon. Lehkost a dokonalost její hry, upřímnost a hloubka interpretace a sympatické vystupování zajistily této houslistce nadšené a dlouhotrvající ovace, které umělkyně odměnila efektně podaným Paganiniho Capricciem č. 24, s nímž si opravdu pohrála a definitivně dokázala absolutní mistrovství svého umění. Divoce pojaté rychlé pasáže, bezchybné dvojhmaty, flažolety, vibrata i glissanda, zkrátka houslové umění par excellence, to byl večer s výraznou představitelkou německé, ba světové houslové elity, Tanjou Becker-Bender.
Rozhovor s Tanjou Becker-Bender naleznete zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat