Jak s odstupem času vzpomínáte na loňský galakoncert Plácida Dominga, pane prezidente?
Závěrečný galakoncert 20. ročníku festivalu byl pro mě a věřím, že i pro všechny návštěvníky velkým zážitkem a důstojným zakončením jubilejního ročníku. Byla to oslava jedinečné hudební osobnosti a člověka s vysokým uměleckým kreditem. Myslím si, že všichni zúčastnění cítili, že 20. 8. 2011 jsme prožili něco velmi výjimečného.
Jaký význam přisuzujete realizaci tohoto projektu v historii festivalu?
Samotný fakt, že Plácido Domingo přijal roli tváře festivalu a spojil tak své jméno s námi pro celý loňský rok je velkým úspěchem a oceněním naší dlouhodobé činnosti. Dá se říci, že kromě samotné kulturního zážitku mělo jeho účinkování další efekty. Velký mediální zájem o festival a o místo kde se koná, zásadní ekonomický dopad díky tisícům návštěvníkům přímo do oblasti služeb cestovního ruchu, velký počet významných hostů, kteří přijeli, ale i změna nálady ve městě. Ještě nikdy za 20 let trvání festivalu jsem nezažil, aby se již přes den procházeli tisíce lidí městem, byli příjemně naladěni, hezky oblečeni a užívali si genia loci Českého Krumlova včetně nádherného letního počasí. Z těchto lidí bylo cítit, že si to užívají a jsou plni velkého očekávání silného kulturního zážitku. Určitě to byl den, na který se nezapomíná a myslím, že až po letech dokáží všichni ocenit, jak výjimečný den jsme 20. 8. 2011 prožili. Určitě k tomu přispěli všichni, kteří se podíleli na organizaci koncertu. Je ale potřeba také zmínit i spolupracující subjekty, kteří svým postojem a prací přispěli ke zdárnému průběhu, Městský úřad, Českokrumlovský rozvojový fond, Technické služby města, Městská a Státní dopravní policie, Česká pošta, vlastníci dotčených objektů v blízkosti koncertu, pivovar Eggenberg a mnoho dalších. Dík patří samozřejmě i partnerům festivalu, protože bez jejich navýšení finančních prostředků bychom nemohli koncert vůbec realizovat. Tento koncert a 20. ročník je pro mě i důkazem, že když se spojí lidé, instituce a firmy pro jeden cíl, lze ho i přes současnou složitou situaci dosáhnout. Český Krumlov se tímto koncertem, ale i celým festivalem jednoznačně zapsal do novodobé kulturní historie.
Jaké další koncerty na Vás letos zanechaly největší dojem?
Jednotlivé koncerty jsme velmi pečlivě vybírali a je nesmírně těžké na tomto místě vyzdvihnout jen některé. Přesto si myslím, že též dva projekty byly výjimečné a to koncert Arturo Sandovala v Pivovarské zahradě a inscenace opery Komedianti v hlavní roli s Josém Curou, kterou jsme realizovali ve spolupráci s Jihočeským divadlem, na kterém ležela hlavní tíže příprav. Na tomto projektu jsme společně dokázali, že se Otáčivé hlediště může postupně zařadit mezi přední letmí operní scény v Evropě.
Dnes vstupujeme do třetí dekády existence festivalu, mohl byste nám v kostce přiblížit s jakou dramaturgií?
Na programu letošního ročníku jsme opět zařadili osvědčené formy koncertů, jako například operní gala, tentokrát s Dmitrim Hvorostovským, národní večer v temperamentním balkánském rytmu. Jazz bude zastoupen houslistou Didiem Lockwoodem a Pavlem Šporclem za doprovodu Orchestru Gustava Broma. V koncertních sálech se představí vynikající sólisté v čele s klavíristou Konstantinem Ščerbakovem, Jiřím Bártou nebo Václavem Hudečkem. Výjimečné projekty pak budou tři: MozARTGoup v Zámecké jízdárně, The Queen Symphony v Pivovarské zahradě a na témže místě The Canadian Tenors. Bude pokračovat i spolupráce s Jihočeským divadlem na projektu opery Komedianti, kdy se opět můžeme těšit na titulní roli Cania s José Curou. Rezidenčním orchestrem je v letošním roce opět Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Tváří festivalu se v letošním roce stává barytonista Dmitri Hvorostovsky. Co Vás přimělo k výběru právě tohoto umělce?
Myslím si, že návštěvníci festivalu si již zvykli, že vždy vybereme jedno významného umělce, jehož tvář ten daný ročník provází. Dmitri Hvorostovski dnes patří absolutně k světové špičce v interpretačním umění , navíc je i pro ženskou část populace přitažlivý. Takže je to z mého pohledu určitě správná volba.
