V dnešním díle si představíme méně uváděnou operu Ernani Giuseppe Verdiho. Plácido Domingo v této roli debutoval na scéně milánské La Scaly v roce 1969 na zahájení operní sezóny. Domingo tuto roli a svou kariéru mnohokrát nezpíval, čehož sám lituje, neboť se jedná o hudebně krásné dílo se sofistikovaným libretem. Role Ernaniho je nesmírně náročná, tenor zde zpívá celou řadu árií, cavatin a především obtížných ansámblů. Ačkoli se již tragického a vznešeného partu Ernaniho Domingo vzhledem ke svému věku již nezhostí, sám se velmi těší na rok 2013, kdy by tuto operu v rámci oslav 200. výročí narození skladatele. Poslechněte si sami, co o této roli Domingo dále říká… včetně vtipné historky z jedné inscenace...
V roce 1843 Verdi podepsal kontrakt s Teatro La fenice v Benátkách na novou operu, mělo to být jeho páté scénické dílo a první, které nebylo určeno pro La Scalu. Verdi přesvědčil mladého bísníka Piaveho, aby napsal libreto podle hry Victora Huga Hernani z roku 1830. Ernani se stal první operou, kterou Verdi s Piavem dělal a úspěchu se tato opera těšila od své premiéry 9. března roku 1844. Ve Verdiho tvorbě je toto dílo přelomové, neboť předchozí pro Scalu určené díla vyžadovala vzhledem rozměrnosti scény rozsáhlé sborové scén. Pro menší La Fenice Verdi rozvinul typ intimnějšího dramatu, který se soustředí na osobní konflikty a konfrontace, což se odrazilo i ve změně Verdiho kompozičního stylu zejména v oblasti tradičních italsko-operních čísel.
Jednu z inovací nalezneme hned na začátku opery, kdy v první scéně prvního jednání se Ernani zpovídá ze své lásky k Elvíře a chce ji získat od jejího snoubence Dona de Silvy. Cavatina je uspořádána v tradičním formátu dvojárie, avšak Verdi rozšířil její první polovinu "Come rugiada al cespite", aby více zdůraznil Ernaniho posedlost. Podobně je rozšířena i Elvířina cavatina v následné scéně. Následný duet Elviry a Dona Carlose je jedním z první ch příkladů typických Verdiovských duetů, zahájených recitativem s rychlou deklamací textu s melodickým doprovodem orchestru. Druhá polovina má kontrastní melodie – lyrickou Carlosovu a agresivní Elvířinu, což reprezentuje odlišné prožívání obou charakterů. Nejzajímavějším je "Recitative e Terzo" uprostřed druhého jednání. Přestrojený Ernani se konfrontuje s Elvírou a Silvou, výsledné trio je primárně kombinací sól Ernaniho a duetu Elvíry a Ernaniho. Následně pošetilé a smrtonosné jednání Ernaniho se Silvou je melodicky doprovázeno pasáží v žestích, která se zprvu objevuje v předehře a zazní znovu na konce dramatu. Vysokým místem třetího jednání je Carlosova árie "O de' verd'anni miei", kdy Carlos očekává, zda bude jmenován císařem Říše římské a uvažuje, že se musí změnit a stát se čestným člověkem. V průběhu árie přispívá květnatý styl Carlose k širšímu a uvěřitelnému výrazu. Kruh se uzavírá ve čtvrtém jednání, kdy je Ernani dle paktu se Silvou odsouzen k sebevraždě. Jak Silva upamatovává Ernaniho na jejich dohodu, slavnostní žesťový akord se vrací a vybízí Ernaniho ke smrti vlastní rukou.Podívejte se na ukázky z legendární inscenace této opery s Plácidem Domingem v titulní roli, kterou v roce 1982 uvedl na scéně La Scaly Riccardo Muti a vedle Dominga se v hlavních rolích zaskvěli Mirella Freni, Renato Bruson a Nicolai Ghiaurov:
http://www.youtube.com/watch?v=ry_c_XZSRGc&NR=1
Žádné komentáře:
Okomentovat