Viva flamenco v podání Carlose Pinany

Zemitý zpěv, efektní tanec, temperamentní rytmy linoucí se z kastanět, bubnů i rukou hudebníků a úchvatně svůdné tóny guitarry flamenca... ohnivá Andalusie, černovlasí Španělé s uhrančivými pohledy a svůdně tančící dívky s havraními vlasy a bohatými sukněmi… nemusíte jet až na jih Španělska, abyste toto všechno zažili na vlastní kůži, stačí navštívit koncert vynikajícího flamencového kytaristy Carlose Piñany a jeho skupiny 30. července na MHF Český Krumlov! Jaleo!

Podobně jako muzikálová, přináší MHF Český Krumlov pravidelně i zpestření z oblasti žánrů národní hudby, které můžeme souhrnně nazvat world music. Kromě národního večera, který je coby gastronomicko-hudební show, stálou a velmi vyhledávanou odpočinkovou akcí v rámci koncertní řady (letos Slovenský večer, 13. srpna), přináší festival i ukázky jiných uměleckých forem typických pro různé světové regiony. V letošním roce to budou hned dvě. Nejprve zavítáme s předním flamencovým kytaristou a jeho skupinou do svůdně temperamentního Španělska, a poté navíc i za tangem do Argentiny (Tango Soirée, 12. srpna).

Flamenco, to je hudebně-taneční kultura, jejíž kolébkou i současným centrem je Andalusie, konkrétně město Cádiz. Vzniklo mezi cikány, kteří tam v 15. století doputovali z Indie přes Pákistán a Egypt, a proto se ve flamencu cikánská kultura mísí se španělskou, indickou, židovskou i arabskou. Od svého vzniku přibližně do roku 1850 bylo umění flamenca pouze součástí životního stylu, neexistovali profesionální umělci, provozovalo se doma, pro velmi úzký okruh lidí, většinou příbuzných. Od počátku 19. století přichází společně s romantismem vlna zájmu o Španělsko, hlavně o jeho exotickou tvář, kterou představovali právě cikáni a jejich umění. V té době tak vznikala literární díla inspirovaná tematikou jihošpanělských cikánů a flamenca, a stejně tak i další hudební kompozice inspirované španělskou hudbou. Od poloviny 19. století, společně se vzestupem popularity flamenca, začaly vznikat tzv. cafés de cante nebo cafés cantantes, místa pro komerční produkci flamenca. Tato doba, která trvala přibližně do začátku 20. století a byla Zlatým věkem této umělecké formy. Na druhou stranu se umění s postupující komercializací přirozeně přizpůsobovalo vkusu a požadavkům širokého publika a tradiční čisté, pravé flamenco (flamenco puro), bylo zatlačováno do pozadí, až nakonec zažilo hluboký umělecký úpadek, paradoxně právě vlivem předchozí povrchní popularizaci. 

 

I přesto však najdeme umělce, kteří jsou skutečnými mistry ve svém oboru a flamenco provozují v souladu s původními tradicemi. Jedním z takových je i renomovaný Carlos Piñana, v jehož hře se snoubí brilantní kytarová techniku s neobyčejným výrazem. Carlos Piñana je jedním z nejlepších flamencových kytaristů. V jeho hře se kombinuje brilantní kytarová techniku s neobyčejným výrazem. Každé jeho představení okouzluje publikum po celém světě svou dech beroucí virtuozitou a jedinečnou krásou tónu, naprosto výjimečnou v celém flamencovém světě. Piñana se objevuje jak v sólových recitálech, tak v různých projektech zahrnujících klasickou hudbu, jazz, tanec či world music. Piñana rovněž zkomponoval řadu zajímavých flamencových kusů i neobyčejných projektů, jakou jsou Symphonic Flamenco, Body&Souls, Misa Flamenca a jiné. V jeho hudbě se kombinuje skvělá virtuozita s poezií a lyrismem. Piñana vytvořil zajímavý diskurz flamenca a jiných hudebních stylů, který vyúsťuje v jeho originální hudební řeč. Je mistrem improvizace, což ukazuje v sólových instrumentálních kusech i při doprovázení zpěváků. Jako kytarista má Piñana velice osobitý styl hry definovaný přesností, čistým a jasným zvukem, charismatem a citlivostí. Jeho výjimečná technika a muzikantství mu dovolují vyjádřit nejen duch čistého flamenca, ale současně i hledat zcela nové cesty. Je to zkrátka umělec, který do flamenca vnáší zcela nové perspektivy. Piñana je nositelem mnoha významných ocenění flamencové světa, získal první cenu a Bordo Minero na Mezinárodním festivalu Cantes Mineros v roce 1996, dále Národní cenu koncertního kytaristy Ramona Montoyi na Flamencovém festivalu v Cordobě v roce 1998, dále první cenu Sabicas na Calasparrarově národním festivalu mladých hráčů flamenca a v tomtéž roce i cenu Importante udělovanou magazínem La Opinión de Murcia. V roce 2001 Pinanovi Emma Egea Foundation udělila cenu Alumbre. Piñana se účastnil řady projektů s takovými muzikanty, jako například Yungchen Lhamo (Tibet), Fathy Salama (Egypt), Estrella Morente, Juan Manuel Cañizares, Carles Benavent, Javier la Torre, Jorge Pardo, Naseer Shamma (Irák), Miles Jay (USA), Said Chaibri (Maroko), Francoise Altan (Maroko), Aicha Redouane (Maroko), Ross Daly (Irsko), Ashraf Khan (Pákistan), Aytac Dogan (Turecko), Tommy Smith (Velká Británie) a jiní. Piñana rovněž vystupoval se symfonickými orchestry v Murcii, Lublani, Krakowě atd. Sólově vydal 6 nahrávek: El Cuidado de Una Esencia (1996), jako poctu svému dědečkovi, Cal-libiri (1999), Palosanto (2001), Mundos Flamencos (2003), Misa Flamenca (2007) se svým bratrem Currou, Mi Sonanta (2009). Piñana dále zkomponoval hudbu k filmu Desnudos v režii Juana Manuela Chumilly. Piñana pochází z rodiny s velkou flamencovou tradicí, Carlosovým prvním učitelem byl jeho otec Antonio, který jej uvedl do flamencového světa. Piñana studoval také klasickou kytaru na hudební konzervatoři v Cartageně a Murcii. Po absolutoriu se začal věnovat převážně flamencové hudbě jako kytarista a skladatel. 

 

Zajímavé audio a video ukázky Piñanovy hry najdete zde.