Dnes si letošní Tvář festivalu Plácida Dominga představíme ve francouzském operním repertoáru, v silné roli Samsona v Saint-Saënsově opeře Samson a Dalila, která je považována za jedno z vůbec nejkrásnějších děl světového hudebně dramatického repertoáru. Představuje strhující biblický příběh, v němž se válečné napětí mezi Hebrejci a Filištíny střídá s lyrickými scénami svádění a zrady mezi hlavními postavami, Samsonem a Dalilou. Domingo se nechává slyšet, že francouzskou operu miluje a zvláště specifickou až mystickou roli Samsona, která je podle něj jednou z nejkrásnějších.
Saint-Saëns se poprvé začal zajímat o tématiku Samsona a Dalily, když uslyše l Rameauovu operu na Voltairovo téma. Začal ihned pracovat se svým libretistou Creolem Ferdinandem Lemairem na tomto tématu s cílem vytvořit oratorium. Lemaire jej však donutil změnit původní záměr a zpracovat toto téma operně. Komerčně zaměření operní manažeři však tuto operu považovali za svatokrádežnou transformaci písma svatého a za jistý propadák. Jediný Liszt, blízký přítel Saint-Saënsův, si od počátku byl vědom hodnoty díla a doporučil Saint-Saënse k Velkovévodovi výmarskému, který mu pomohl s dokončením i jevištní realizací díla. Přípravy díla narušila Prusko-fracouzská válka, a proto Saint-Saëns na tomto díle strávil osm let. Premiéry se část této opery dočkala na Velký pátek roku 1875 v Théâtre du Châtelet a reakce nebyly přívětivé. V kompletní podobě bylo dílo veřejnosti představeno ve Výmaru. Francouzské premiéry se dočkalo až v roce 1892 a do smrti Saint-Saënse zde bylo uvedeno na pětsetkrát. Dosáhlo slávy srovnatelné s Verdiho Rigolettem.
Saint-Saëns byl viditelně ovlivněn Wagnerem, Händelem, Offenbachem, Gounodem, Meyerbeerem a žádné z dalších jeho jevištních děl se nedočkalo takové slávy jako Samson a Dalila možná z důvodu nedostatku divadelnických schopností skladatele. Saint-Saëns byl fascinován průzračností hudby a odmítal uznat emocionální a citové možnosti opery. Samson a Dalila, který je možná spíše sérii obrazů než skutečnou operou, se však tomuto myšlenkovému vzorci vyhýbá díky biblickému původu tématu. Dílo je syntézou wagneriovského dramatu a francouzských a italských operních forem a obsahuje obratné formy a výmluvné melodie. Jako jeden z nejvybroušenějších drahokamů francouzské operní tvorby představuje sen o antické čistotě a moderní orchestrální experiment zároveň, což jen dokládá Saint-Saënsovy kompoziční schopnosti.
Domingo v této roli debutoval v roce 1965 v Chautauqua. Ve video ukázkách si připomeňme jeho vystoupení v Metropolitní opeře spolu s Olgou Borodinou v Levinově nastudování z roku1998:
A ještě několik ukázek navíc:
A na co se můžete těšit příště? Vrátíme se k Puccinimu a představíme si Dominga jako rytíře Des Grieux v Manon Lescaut.
Žádné komentáře:
Okomentovat