O stylovou interpretaci tzv. staré hudby je u nás zájem obrovský, a to jak o živá vystoupení tak i nahrávky. A potěšitelné je, že se chodí na hudebníky a jejich interpretaci a nikoliv na historické nástroje. Hnutí historicky poučené interpretace je prospěšné netoliko pro oživení původní zvukovosti, ale zejména pro znovuobjevení mnohých cenných hudebních děl. V roce 2011 se může zdát, že archivy a jejich hudební sbírky již vydaly všechny své poklady a že není již co objevovat. O to víc překvapí, když se najdou zapomenuté skladby vysoké kvality, které čekaly na provedení ve skříních archivů zčásti vinou nedostatečných informací o autorovi. A to je případ koncertů a sinfonií Františka Jiránka, ale i takového mistra jako je Jan Dismas Zelenka. Na zrealizování nových projektu je třeba věnovat spoustu času a energie. Radost ze znovuoživeného pokladu pak vynahradí veškerou námahu a ocenění domácích a zahraničních posluchačů podnítí k dalšímu hledání – jak hudebních děl, tak interpretace.
Co je podle Vás klíčové z hlediska interpretace hudby a vytvoření výkonu, který je přístupný a současně dostatečně atraktivní pro dnešní publikum?
Myslím, že láska k hudbě minulosti dřímá v každém z nás, jen se musí probudit. Měla jsem to štěstí, že jsem se narodila do hudbymilovné rodiny, kde se hodně muzicírovalo, zpívalo, tančilo, hrálo divadlo, v barokním světě a jeho hudbě jsem se cítila jako doma. A to samé myslím zažívají posluchači na našich koncertech. Přirozenost a přesvědčivost, kterou získáváme i díky hře na dobové nástroje (byť se zdají být nedokonalými, ale pro ně právě Vivaldi tyto koncerty napsal!), se odráží v pulsu a melodice provozovaného kusu až to zvedá posluchače ze židle a vyzývá k tanci. Ani ne tak pro správně zvolený trylek, nýbrž pro tuto svou „současnost“ má tzv. historicky poučená interpretace stále vyprodané sály a své věrné posluchače.
Jaké jsou Vaše umělecké cíle a plány do budoucna?
Příští rok připravujeme několik velkolepých akcí: ve spolupráci s portugalským a finským partnerem sérii několika barokních oper, turné se Sergiem Azzolinim a koncerty „Českého Vivaldiho“, novou kreaci s francouzskými herci na předlohu z Dona Quijota, oslavu roku největšího flétnisty mezi králi Bedřicha Velikého, a v neposlední řadě se v návaznosti na naše nové CD představí domácímu a zahraničnímu publiku Zelenkova Sepolkra. Ale zatím jsem plně ponořená do akcí v letošním roce, které dosahují leckdy královských rozměrů (jako Entrée du Roi v létě v Praze) a připravuji sólovou desku a několik přesahových projektů.
Žádné komentáře:
Okomentovat