Čarovné flamenco v podání Carlose Piñany

První programové osvěžení z oblasti world music přineslo vyvrcholení třetího víkendu festivalu v podobě flamencového večera se španělským kytaristou Carlosem Piñanou a jeho skupinou, který se uskutečnil dne 30. července v Pivovarské zahradě. Plnokrevný dojem ze španělského koktejlu vášní lehce přitlumilo deštivé a chladné počasí, avšak kdo se povznesl nad povětrnostní rozmary, ten pocítil náruživost této andaluské subkultury v plné šíři i hloubce. Na programu večera byla jedinečná kompozice přímo od hlavního interpreta, Carlose Piñany, Body & Soul, tedy Tělo a duše.

S Carlosem Piñanou jsme uskutečnili krátké interview:

Jaké zážitky si odnášíte z dnešního koncertu a z návštěvy Českého Krumlova?

„Koncert byl úžasný, hlavně publikum. Lidé celou dobu seděli a sledovali program v takových náročných podmínkách, bylo to úžasné, že zhlédli celý koncert v dešti. To by se například ve Španělsku nikdy nestalo! A tady, v Českém Krumlově – vydrželi. Trochu jsem se bál, že bude zdejší publikum chladné, ale stal se opak. Dostalo se nám opravdu vřelého přijetí, diváci nám dodávali teplo, které nám počasí nedopřálo. Všechno se povedlo, atmosféra, publikum, organizační stránka, jídlo... a krásné město, zámek, řeka. Jsem rád, že jsem tu mohl vystoupit.“

Byl jste již někdy v České republice, máte představu o české hudbě?

"Doposud jsem v České republice nikdy nebyl, ale řadu věcí o této zemi a jejím hudebním bohatství jsem slyšel, i když jsem zatím bez přímé zkušenosti. Už dlouho dobu jsem se ale na návštěvu České republiky těšil. Dnešní koncert byl mým prvním představením a jsem opravdu rád, že jsem mohl sdílet pódium s takovými osobnostmi, jaké se na tomto festivalu představují nejen na letošním ročníku."

Z Vaší biografii se dozvídáme, že pocházíte z rodiny s bohatou flamencovou tradicí…

"V rámci flamencové kultury existuje specifický styl, který se nazývá “Cantes de las Minas” (hornické písně), ty jsou spjaté s osobou mého otce, který byl jejich nositelem a dědicem. Z tohoto důvodu hraje můj rod ve flamencové historii velice důležitou roli. Mám dva bratry, které se také věnují flamencu. Jednoho jste dnes viděli a slyšeli, zpěváka Curru, a vedle toho můj bratr José hraje stejně jako já na kytaru. S naším uměním se snažíme uchovat tradice v soudobém kontextu flamenca, ale rovněž s vlastním vkladem. Tím mám na mysli, že v rámci vývoje se tato kultura dostává pod tlak jiných stylů jako je jazz, blues a klasická hudba."

Ano, vnášíte nové perspektivy do tradičního čistého flamenca. Co je podle Vás klíčové z hlediska toho konceptu? Jak vytvářet nové kompozice tak, aby ctily tradici a současně byly atraktivní pro soudobé publikum, bez toho aby sklouzly k povrchní efektnosti, jak si mnohdy dnešní posluchač žádá?

"Velmi důležitým momentem je schopnost žít s tradicí a modernitou současně, hrát na kytaru v soudobém kontextu, v souladu s dobou, ve které žijeme, ale současně s myšlenkou na tradiční základ, to je tajemství flamenca. Aby člověk mohl komponovat, nejprve musí znát tradici, z níž posléze musí vycházet i punc vlastní tvorby a osobitý skladební jazyk, který je v souladu s kánony flamencové historie. Je důležité hrát s umělci, kteří se věnují klasické hudbě, jazzu a jiným stylům. Od nich čerpáte myšlenky, které se dají přeložit do flamenca, je to magický a fascinující zážitek. To je všechno, co musíte udělat, ostatní vyplyne zcela přirozeně."

Jaké jsou Vaše nejbližší plány?

"Právě si užívám svou novou nahrávku Manos Libres a hodlám dokončit projekt pro kytaru a symfonický orchestr, který je již v běhu, a take pracuji na notovém souboru pro kytaru “Cantes de las Minas“."

Reflexi koncertu najdete na www.festivalkrumlov.cz