Jak jsme avizovali minule, v tomto týdnu se vrátíme k pucciniovskému repertoáru a Plácida Dominga si představíme v roli Rytíře Des Grieux v opeře Manon Lescaut. Tématika Manon Lescaut byla ztvárněna v různých podobách, operně Manon zachytil kromě Giacoma Pucciniho i Jules Massenet. Puccini naplnil Manon ohromným množstvím krásných melodií a podle Dominga jde o jednu z nejtěžších oper pro tenorovou úlohu a není lehké ji ani dirigovat. Klade velké požadavky na uvěřitelnost charakterů a part Rytíře Des Grieux je náročný také pro svou vysokou polohu. Poslechněte si, co dalšího o Manon Lescaut soudí sám Domingo:
Manon Lescaut byla první skutečně úspěšnou operou Giacoma Pucciniho. Příběh krásné dívky upoutal Pucciniho přesto, že byl zdařile zhudebněnjiž před devíti lety Massenetem. „Zhudebním italsky jeho vášeň a zoufalství, ne francouzsky, jako menuet a pudřenku.“ prohlásil a podařilo se mu to. Puccini se v tomto díle stále ještě drží poměrně pevně vernovské tradice pevné formy, ale pokročil dále v harmonii a dramatičnosti recitativů.
|
Domingo v této úloze debutoval v roce 1968 v Hatrfordu. |
Premiéry se tato opera dočkala 1. února roku 1893 v Turíně a stala se doslova senzací, který okamžitě vynesla Puccinimu přední místo mezi italskými hudebními skladateli a proslavila jej takřka přes noc po celé Evropě. Ačkoli i další opera, jako již zmiňovaná Tosca či Madame Butterfly Puccinimu taktéž vynesly velkou slávou, triumf Manon Lescaut byl unikátní. Libreto opery vychází z Prévostovy novely a podílelo se na něm hned pět dalších libretistů – Leoncavallo, Praga, Oliva, Illica a Giacosa, což mu však vůbec neubralo na efektnosti. Opera je bohatě orchestrována a oplývá bezpočtem lehce zapamatovatelných melodií a imaginativních vokálních partů. Z nejvýraznějších částí opery lze zmínit "Cortese damigella" nebo "Donna non vidi Mai", která je jednou z nejkrásnějších tenorových árií Pucciniho vůbec. Vrchol sopránového partu pak přichází v árii "Sola perduta, abbandonata". Něžnost melodií, vášeň, intenzivní cit, čistá krása, to vše a mnohem více nabízí Manon Lescaut.
Audiovizuální ukázky vám však dnes přinášíme z legendární Sinopoliho inscenace, na kterou také sám Domingo nejraději vzpomíná. Uskutečnila se v roce 1984 na scéně Londýnské opery v Covent Garden. Po boku Plácida Dominga se jako Manon Lescaut představila Kiri Te Kanawa a v dalších rolích se zaskvěli Thomas Allen, Forbes Robinson a Robin Leggate. Režijně se tohoto zpracování ujal Brian Large.
Řadu unikátních video ukázek z tohoto legendárního představení naleznete zde.
A příští týden zamíříme k Hoffmannovým... do povídek.
Žádné komentáře:
Okomentovat