Vraťme se dnes k zahájení 20. ročníku MHF Český Krumlov, které dne 15. července bude patřit opernímu recitálu dalšího významného pěvce, tenoristy, jež je právem považován za jednoho z nejlepších v 21. století, Mexičana
Ramóna Vargase. Tento kritikou nazývaný „pěvec pěvců“, který se do České republiky vrací po šesti letech, vystoupí v Pivovarské zahradě za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného dirigentem Ondrejem Lenárdem.
Ramón Vargas je jedním z předních tenoristů současné doby a jedním ze světově nejvyhledávanějších pěvců. Narodil se v México City jako sedmé z devíti dětí. Ramón Vargas začal zpívat ve svých devíti letech, kdy se stal členem chlapeckého sboru při Guadalupské bazilice ve svém rodném městě. Poté studoval v Cardenal Miranda Institutu v México City u Antonia Lopeze a Ricarda Sancheze.
V roce 1982, poté co zvítězil v Národní pěvecké soutěži Carla Morelliho, debutoval v Haydnově opeře Lo Speziale v Moterrey. Průlom zaznamenal v roce 1983, kdy jej mexický dirigent Eduardo Mata angažoval jako Fentona do Verdiho Falstaffa a Dona Ottavia do Mozartova Dona Giovanniho. V roce 1986 zvítězil Vargas v tenorové soutěži Enrica Carusa v Miláně a posléze se přestěhoval do Vídně, kde dokončil svá pěvecká studia na škole při Vídeňské státní opeře pod vedením Leo Müllera.
V roce 1990 se Ramón Vargas rozhodl zůstat na volné noze a v Miláně setkal se s uznávaným učitelem Rodolfem Cellettim, který se od té doby stal jeho vokálním poradcem.
Mezinárodní debut Ramóna Vargase se odehrál v roce 1992, kdy jej newyorská Metropolitní opera angažovala místo Luciana Pavarottiho do role Edgarda, pěveckou partnerkou Vargasovi byla June Anderson. Záhy následoval debut v milánské La Scale, kde v roce 1993 ztvárnil pod taktovkou Riccarda Mutiho úlohu Fentona v Strehlerově nové produkci oslavující 100. výročí uvedení opery Falstaff. V současné době se Ramón Vargas pravidelně objevuje v předních operních domech po celém světě. K jeho nejvíce ceněným představením patří vystoupení v Teatro Colón v Buenos Aires (La Favorita), v Londýnské královské opeře (Un ballo in maschera, La bohème, Rigoletto, La traviata), v La Scale (Falstaff, Rigoletto, La traviata), v Metropolitní opeře (Attila, La bohème, Il barbiere di Siviglia, La Cenerentola, L'elisir d'amore, Lucia di Lammermoor, Rigoletto, Der Rosenkavalier), v madridském Teatro Real (Werther), pařížské Opéra-Bastille (Rigoletto, La traviata), v San Francisco Opera (Un ballo in maschera, L'elisir d'amore, Lucia di Lammermoor), ve Vídeňské státní opeře (La bohème, L'elisir d'amore, Lucia di Lammermoor, Maria Stuarda, Roberto Devereux), Veronské aréně (Il barbiere di Siviglia, Rigoletto a řada dalších.
Kromě operní kariéry je Vargas uznáván také jako koncertní pěvec s rozsáhlým repertoárem sahajícím od italských klasických písní přes německé a francouzské písně a melodie až k mexickým a španělským skladatelům 19. a 20. století. V roce 1998 vystoupil na nezapomenutelném recitálu v La Scale a jeho ztvárnění populárních mexických písní na velkých koncertech po Evropě i v Mexicku se také setkalo s entuziastickým nadšením publika.
V roce 1993 získal Vargas cenu Lauri-Volpi pro nejlepšího operního pěvce italské sezóny a v roce 1995 jej odborná kritika odměnila cenou Gino Tani pro umění. V roce 2000 britská Opera Now vyhlásila Vargase umělcem roku a ve stejném roce jej rakouský Festpiele magazíne označil za nejlepšího tenoristu světa. V roce 2001 získal Vargas cenu ECHO Klassik – Pěvec roku, kterou uděluje německá Phono Akademie. V současné době žije Vargas se svou ženou Amalií a dvěma syny Fernandem a Rodrigem ve Vídni.
